Ficko ji vak nepověděl celý svůj plán...
Serwis znalezionych haseĹOdnoĹniki
- Smutek to uczucie, jak gdyby siÄ tonÄĹo, jak gdyby grzebano ciÄ w ziemi.
- Ruby, spostrzegĹszy na stole plan studiĂłw seminaryjnych, zapragnÄĹa siÄ dowiedzieÄ, czy Ania bÄdzie siÄ ubiegaĹa o zĹoty medal...
- Czasu wiÄc mamy aĹź nadto, by uĹoĹźyÄ sobie plan; jeĹli opuĹcimy to miejsce, nie znajdziemy rĂłwnie wygodnego...
- CZ Ĺ O W IE K N IE P E Ĺ N O SP R A W N Y JA K O âIN N Y â W U JÄ C IU K O N C EPC JI S O C JO L O G IC Z N Y C H 93 NiepeĹnosprawnoĹÄ moĹźe pociÄ gaÄ za sobÄ nie tylko negatywne...
- - WidzÄ, Ĺźe podoba ci siÄ mĂłj zdradziecki plan...
- Gabriel, rozczarowany, uwaĹźaĹ, Ĺźe Aristos wart jest przynajmniej wzmianki...
- RozmawiaĹy przez parÄ minut, dopĂłki gromadka dzieci nie porwaĹa ze sobÄ Marged...
- lÄkam, siedzieÄ bÄdÄ, dopĂłki od brata nie otrzymam wiadomoĹci, co chce, abym z sobÄ po- stanowiĹa...
- 3000 5 5 23 6...
- 1
- -od poĹudnia: Morze AndamaĹskie, Morze Arabskie, Ocean Indyjski-Kontynent azjatycki graniczy takĹźe z morzami wewnÄtrznymi (Morze Czerwone, Morze Czarne, Morze...
Smutek to uczucie, jak gdyby siÄ tonÄĹo, jak gdyby grzebano ciÄ w ziemi.
Nechtěl, aby Pavel Lederer pykal za to, e zachránil svou milou, kdyby neměl nic jiného na svědomí. Rozhodl se, e vysvobodí Barboru a zachrání i Pavla, jestli obstojí ve zkouce, které ho podrobí. Tak mu to diktuje zlodějská čest.
Na faře se mezitím Drozd, Kenderessy a Kalina radili a dohadovali, kam asi odvlekli děvčata, a čekali na své spojence, rozeslané na výzvědy do okolních vesnic. Někteří se u vrátili, ale nepřili na nejmení stopu. Právě kdy byli nejroztrpčenějí, přihnal se na faru Pavel Lederer:
Přátelé, u vím, kde jsou děvčata!
Kde, kde?
Ve sklepě myjavského dvorce!
Ví to určitě? ptal se Andrej Drozd.
Samozřejmě! Prozradil mi to Ficko. Dneska v noci je chtějí převézt na čachtický hrad.
Bouřlivě ho oslavovali.
Netuili, e oslavují jeho i svou zkázu
Co nejrychleji musíme sebrat tolik chlapů, kolik jen seeneme, radil Kalina, a udeříme na myjavský dvorec.
Zatímco vy budete zachraňovat své milé, usmál se na zamilované hrabě Nyáry, já s kastelánem, jestli bude ochoten mě doprovázet, navtívím podzemní chodby zámku.
A k čemu? podivil se Mikulá Loonský.
No, ne kvůli procházce, odpověděl hrabě Nyáry s úsměvem. Vykopeme Fickův poklad, protoe já musím u zítra pokračovat v cestě.
To se doíváme pěkných časů, povzdechl si Jan Ponicenus. Zbojníci jdou jako rytíři zachraňovat slabá děvčata a hrabě se chystá vykopat poklad
Vykopat poklad, aby vrátil kadému, co mu hrabivé ruce sebraly! I to je rytířské poslání! byl Mikulá Loonský naden pro plán hraběte.
Tak se na noc připravovaly bouřlivé události.
Ficko se jetě vpodvečer vypravil s padesáti vojáky do myjavského dvorce. Zamířilo tam i dvacet zbojníků pod vedením Kaliny, Drozda a Kenderessyho.
Zbojníci, kterých cestou neustále přibývalo, věděli, e je na myjavském dvorci uvítá Ficko s vojáky. Připravovali se na tvrdou bitvu.
Ficko si nebyl jist, jestli zbojníci přijdou. To záviselo na tom, jestli je Lederer zrádce nebo ne. A Ficko se přistihl, e si raději přeje, aby se přesvědčil o jeho věrnosti a spolehlivosti. Kvůli tomu by se byl rád smířil i s tím, e by se byli zbojníci dnes do jeho tak skvěle připravené pasti nechytili.
I v myjavském dvorci větřil zrádce, a proto vyhlásil, e dvorec nesmí nikdo opustit. V oknech stáli vojáci s připravenými pukami a kadý věděl, e jestli se odváí opustit dvorec, bez milosti bude zastřelen. Ostatní vojáci smyjavskými hajduky čekali na rozkazy v sýpkách a v matalích. Po těchto opatřeních si Ficko vechny poddané prohlédl. Vybral z nich tři děvčata a pět chlapíků a odvedl je do sklepa.
Sklep byl dlouhý a iroký a v něm plno tuřínů, sudů, měřic, beden, motyk, rýčů a rozličného jiného zemědělského nářadí.
Na konci sklepa proti těkým, elezem okovaným dveřím loutlo několik otýpek slámy. Sem přivedl Ficko tři děvčata a pět chlapců a do elezného dráku v koutě strčil pochodeň.
Vidíte, jak se o vás starám, řehtal se. I světlo jsem vám opatřil, aby vás tu něco nestrailo. Dokonce i na vae pohodlí jsem myslel, abyste nemuseli sedět na studené zemi. Zatopit vám bohuel nemůu, ale zatopte si sami. Objímejte se, co hrdlo ráčí, nikdo vás neuvidí, jenom já a já umím mlčet jako hrob.
Za chvíli přivedl pět vojáků a pěti poddaným poručil, aby se převlékli do jejich atů.
Sluí vám to, obskakovat je, kdy u byli převlečeni. Jen abyste se potom chovali jako vojáci, a se přienou zbojníci a budou vám chtít unést děvčata.
Nad dvorcem houstla tma a fičel ostrý vítr, který jako v rozpustilé hře sfoukával ze střech sníh a na dveře kupil závěje.
Tak jsme připraveni, zamrkal Ficko, kdy zavřel dveře a přikrčil se u nich. Spokojeně si měřil děvčata, která se plae choulila, aby se zahřála, i nepravé vojáky, kteří se s děvčaty stydlivě poutěli do hovoru. Jeho spokojenou tvář pojednou znetvořil výbuch zlosti. Zaskřípal zuby, e děvčata i přestrojení poddaní úplně zkoprněli.
To si Ficko vzpomněl na Pavla Lederera a na to, co s ním udělá, jestli se příchodem zbojníků dokáe jeho zrada
V tu chvíli se zbojníci blíili k Myjavě, na čachtické faře se Loonský radil s hrabětem Nyárym o výpravě za Fickovým pokladem a na hradě proíval pekelná muka Pavel Lederer, protoe Dora, právě kdy seděl ve své komůrce zahleděn na stmívající oblohu a myslel na Barboru, k němu vtrhla a kodolibě mu sdělovala:
Ví, e nám ta děvčata přece jen neufrnkla? Nadarmo je ten mouřenín vysvobodil. Zase je máme v hrsti!
A kde jsou? vyskočil.
Na bezpečném místě, chechtala se Dora a se zřejmou rozkoí pozorovala, jak ho svou zprávou zdrtila.
Vzpamatoval se, a kdy Dora odela. Uvědomil si, e se prozradil, jak mu na chycených děvčatech záleí.